Kognitivní přetížení

S nástupem Donalda Trumpa do úřadu (a v předcházejících týdnech) nastaly stupidologům žně. Nemine ani jeden den, aby se neobjevila nějaká událost, na které by šlo demonstrovat některý zajímavý jev. Jedním z nich je kognitivní přetížení, resp. omezení pozornosti.

Náš mozek má nepřekvapivě omezenou schopnost věnovat se mnoha podnětům najednou, za normálních okolností silně prioritizuje svou pozornost. K tomu slouží jednak mechanismy založené na emoční váze informací (o tom rozhoduje amygdala, ne neokortex) nebo různé heuristiky a zkratky, které známe pod názvem kognitivní zkreslení. Ale i tak se může stát, že jsme zahlceni množstvím událostí, které nás zaujmou natolik, že se jimi naše mysl chce chvíli zabývat.

Například v den inaugurace Trump podepsal 200 exekutivních příkazů, přičemž řadu z nich zmínil ve svém projevu nebo v předcházejících dnech. Namátkou:

• Z Kanady uděláme 51. stát
• Vyhlášení nouzového stavu kvůli imigraci
• Přejmenování Mexického zálivu na Americký záliv
• USA potřebují Grónsko, tak ho koupí, když to nepůjde, tak nelze využít použití síly
• Přejmenování nejvyšší hory Aljašky
• Uzavření hranic armádou (zejména s Mexikem)
• Prohlášení drogových kartelů za teroristické organizace, tedy postavení na roveň např. Islámského státu
• Odstoupení od Pařížské klimatické smlouvy (už zas)
• Vyhlášení národního nouzového stavu kvůli energetice
• Vystoupení z WHO
• Zrušení genderových ideologií
• Amnestie pro 1600 útočníků na Kapitol z 6. ledna
• Vytvoření Department of Government Efficiency (DOGE) v čele s Elonem Muskem
• atd.
• atd.
• atd.

Skoro každá z těchto věcí se nás nějak týká a má potenciál podstatně změnit lidské životy - zejména pokud žijete v Severní Americe, proto nás to nutí věnovat jí pozornost. Celý kolorit ještě dokresluje taškařice s Trumpovo kryptoměnou s Muskovo hajlování. Co si s tím má chudák mozek počít? Má řešit rozdíly mezi nacistickým a římským pozdravem, bát se války o Grónsko (nebo s Kanadou), děsit se rozpadu demokracie v USA nebo jen prožívat klimatický žal?

Tolik pozornosti prostě nemáme. Co s tím tedy mozek udělá? Jednoduše řečeno, začne blbnout nebo se vypne. Stav přetížení mozku popisuje neurovědkyně Marie Lacroixová takto:

 „Stav přetížení je v mozku spojován se změnou aktivity v prefrontálním kortexu, ve které je uschována pracovní paměť a jsou v ní prováděny tzv. výkonné funkce. Je to vlastně řídicí centrum našeho mozku. Ve stavu kognitivního přetížení se zvyšují šance na chybovost a problémy s pamětí. Mimo jiné se navíc může snížit schopnost plánovat či vypořádávat se s emocemi. Když je mozek přetížený, děláme chyby, zasekáváme se uprostřed myšlenkového procesu, nevěnujeme pozornost svému okolí a zapomínáme na důležité věci.“"

Ve stavu přetížení pozornosti může dojít k apatii ("dejte mi se vším pokoj") nebo k podvědomému odfiltrování rušivých vjemů, ignorování okolního světa a soustředění se na výsek reality, který se nám líbí. I kdyby došlo jen k vyvolání stresu a emocionální nepohody, projeví se to na degradaci kognitivních funkcí.

Otázkou je, zda někteří politici (nebo například Kremelská propaganda) vytvářejí stav kognitivního přetížení schválně (tedy vědomě a cíleně), nebo nevědomě. Anebo je Trump jen senilní skoro-diktátor a Musk jen arogantní nácek-provokatér s nabubřelým egem?

Z manažerského hlediska neexistuje rozumný důvod dát 200 úkolů najednou, právě z důvodu nemožnosti sledování tolika věcí najednou - lidsky, mediálně i společensky. Pokud máte děti nebo podřízené, zkuste jim dát třeba 30 úkolů najednou a uvidíte, jak to bude fungovat... Je tedy cílem "vrtění psem" a za pomoci přetížení pozornosti dělat různé jiné věci? Jde o odvedení pozornosti k mediálně zajímavým tématům, aby šlo v pozadí dělat různé "obchody"?  To zatím nevíme.  

Pro srovnání podobně se chová u nás Andrej Babiš - ve svých projevech neustále "hýří nápady", nad kterými zůstává rozum stát. U něj ale tak nějak tušíme, že jen plácá páté přes deváté, že ty nesmysly nejsou součástí nějakého hlubšího plánu. Mate nás tím, že neustále popírá své vlastní výroky a názory, ale soudný člověk už dávno pochopil, že se tím nemá smysl zabývat - prostě to ignorujeme jako žvatlání malého dítěte nebo pokřikování dementního starce. Pouze stupidní novináři "cítí povinnost" neustále nás informovat o každém hovínku, které vypustí z pusy, a tím nás okrádají o naši pozornost. Naštěstí je Babiš sólista nestojí za ním šiky MAGA šílenců a jeho PR výplody typu "O čem sním, když náhodou spím" nelze srovnávat s Projektem 2025.