U inteligence víme, že existují různé její formy, napřiklad podle teorie mnohonásobné inteligence od Howarda Gardneraje jich osm. Jsou ale také různé druhy stupidity? Na to zatím žádnou ucelenou teorii nemáme a tento problém patří mezi otevřené otázky stupidologie.
S nástupem Donalda Trumpa do úřadu (a v předcházejících týdnech) nastaly stupidologům žně. Nemine ani jeden den, aby se neobjevila nějaká událost, na které by šlo demonstrovat některý zajímavý jev. Jedním z nich je kognitivní přetížení, resp. omezení pozornosti.
Seznam českých knih o stupiditě je krátký, z českých autorů se tématu věnuje jen František Koukolík. Nicméně sem dávám i české překlady zahraniční literatury a knihy o kritickém myšlení, které v anglickém seznamu literatury nejsou.
Jsem s psaním textů na tento web krutě pozadu, tak sem dnes dám aspoň seznam knížek o stupiditě, ze kterých čerpám pro své přednášky a badatelskou činnost. Postupně k jednotlivým knihám dopíšu krátké recenze formou samostatných článků. Začneme zahraničními knížkami, příště budou české.
Poznat stupidní osobu obvykle není jednoduché, až na některé výjimky. Jednou z nich jsou hejtři. Tito lidé pravidelně vypínají své racionální myšlení a splňují hned několik definic stupidity. Hejtři jsou nejvíce aktivní na sociálních sítích, kde vystupují často pod civilními (neanonymními) profily. Narozdíl od trollů se nesnaží vytvářet rozkol a zlobu, ale mají své téma nebo témata, kde spolehlivě naskočí a pošlou obratem zpět nějaký flusanec.
V našem kulturním okruhu je obvyklé uvažovat, že všichni lidé jsou si rovni… S tím však Cipolla polemizuje a doslova říká, že lidé si nejsou rovni, že někteří se narodili stupidní a jiní ne. Zavrhuje různé sociologické konstrukty a své úvahy opírá o vlastní dlouhodobě pozorování přírody. Ta s podivuhodnou přesností dokáže zachovávat některé poměry v populacich různých druhů - například počet narozených chlapců je stejný v Grónsku i v Africe, v rodinách bohatých i chudých. A stejně je to se stupiditou.